Zaslal: 01.07. 2009 17:30 Předmět: Karel starší z Žerotína
Karel starší ze Žerotína, * 14. září 1564 Brandýs nad Orlicí (Čechy) - † 9. říjen 1636 Přerov (Morava) byl přední moravský šlechtic, politik a spisovatel.
Vystudoval bratrskou školu v Ivančicích, později studoval na evangelických školách ve Štrasburku a Basileji. Byl vychován v českobratrské víře, v dospělosti se stal ochráncem a světskou hlavou jednoty bratrské na Moravě. V letech 1578 - 1587 studoval (právo, teologii a jazyky) a cestoval po Evropě, v této době získal mnoho kontaktů na přední evropské politiky.
Roku 1591 bojoval ve Francii na straně hugenotů a krále Jindřicha IV. Navarského. V roce 1594 se stal členem moravského zemského soudu. Zapojil se též do válek proti Turkům, kde velel moravské jízdě. Postupem času se stal vůdcem stavovské opozice, proto byl roku 1599 zemským podkomořím Zikmundem z Dietrichštejna obviněn ze zlehčování císařského majestátu a velezrádného spojení s Francií a falckým kurfiřtem. Obvinění se nezakládalo na pravdě, což se i v následném procesu prokázalo. Tento proces, však velmi Karla st. ovlivnil a poté co byl zbaven úřadu, odešel do ústraní.
Do politiky se aktivně zapojil až v r. 1607, kdy se ve sporu Rudolfa II. s Matyášem postavil na stranu Matyáše. Podílel se na vzniku rakousko-uhersko-moravské konfederace, která podporovala Matyáše. Do této konfederace se snažil zapojit české stavy, které v tu dobu jednaly s Rudolfem II., jehož se za vydání tzv. Rudolfova Majestátu (tehdy nazýván pouze Majestát), rozhodly podpořit. To vedlo k odtržení Čech a Moravy. Na Moravě se na základě tzv. libeňské smlouvy (1608) ujal vlády Matyáš.
Od roku 1608 působil na Moravě ve funkci zemského hejtmana, roku 1615 byl na vlastní žádost tohoto úřadu zbaven.
Roku 1618 se opět aktivně zapojil do politiky, kdy podporoval Matyáše a usiloval o mírové vyřešení situace. Zúčastnil se jednání ve Vídni, kde Matyáš zemřel.
Po vítězství opozice na Moravě (květen 1619), byl Karel starší ze Zierotina držen ve vězení (spolu s kardinálem Dietrichsteinem). Po bitvě na Bílé hoře (1620), mu bylo jako jednomu z mála nekatolíků nabídnuto, že smí zůstat na svém panství. V této době se snažil (především finančně) pomáhat obětem rekatolizace Moravy a Čech.
Především jeho zásluhou se podařilo přesunout tiskárnu jednoty bratrské z jeho tvrze v Kralicích nad Oslavou do Lešna (polsky Leszno) a její knihovnu do Vratislavi. Roku 1629 dobrovolně odešel do exilu, na Moravu a do Čech však dále jezdil.
Od roku 1633 žil v Přerově, kde i zemřel, pohřben je v kryptě Zierotinů v Bludově
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.