Vítejte na stránkách PRESSCONT NEWS - Czech Internet Agency!

     Logo


     Vyberte si...
· Domů
· Ankety
· Archiv článků
· AvantGo
· Doporučte nás...
· Fórum
· Ke stažení
· Kontakt
· Mapa portálu
· Návštěvní kniha
· Odkazy
· Poslat článek
· Přísně veřejné!
· Recenze
· Reklama
· Seznam uživatelů
· Soukromé zprávy
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Vyhledat

     Reklama

eRmail.cz - s námi jste CooLwww.erlink.cz


     O dnešku...
Čas: 02:49
Den: Sobota
Datum: 25. listopadu
Rok: 2017

Svátky

Dnes: Kateřina
Zítra: Artur
Pozítří: Xenie


     Počet přístupů
Zaznamenali jsme
2019778
unikátních přístupů od Únor 2008

     Boční lišta
Přidat sidebar

     Hledat


Pokročilé vyhledávání

     Z obsahu témat

Volný čas
[ Volný čas ]

·Bydlení podle podzimních trendů: čalouněné postele
·V Dubaji bez polibků, v Budapešti sex jen za tmy aneb Největší zajímavosti
·Nevěry ovlivňuje spokojenost ve vztahu, sexuální vzrušení i sezóna
·Extrémní sporty, tanec, modelky a parašutisté
·Teenageři mají méně sexu než generace rodičů
·Jak zabezpečit koupelnu před odjezdem na dovolenou?
·Světový den polibku: Polibek se vyvinul z očichávání, v Amazonii se nelíbají
·S erotickými pomůckami na dovolenou? Pozor na přepravu letadlem
·V Česku vzniká první stanový kemp-hotel

     Informace

Hosting Blueboard.cz



Valid HTML 4.01!

Valid CSS!


     Top 10 z fóra

 Karel starší z Žerotína
 Vztah MO a velení AČR k bývalým příslušníkům a zaměstnancům
 Zkušenosti s exekutory
 SZ - Strana zelených
 ODS - Občanská demokratická strana
 Generální štáb AČR v článcích
 Diskuse na zpravodajských serverech
 Modernizace policejních služeben
 O exekutorech v médiích
 TV NOVA

Fóra PRESSCONT NEWS - Czech Internet Agency


     Top 10 Links
· 1: Lidové noviny
· 2: Britské listy
· 3: Tiscali.Zprávy
· 4: České noviny
· 5: HN
· 6: Novinky.cz
· 7: iHNed.cz
· 8: Haló noviny
· 9: Deník.cz
· 10: Blesk.cz

Fórum


Fórum informačního a publicistického serveru
 
 FAQFAQ   HledatHledat   Seznam uživatelůSeznam uživatelů   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   RegistraceRegistrace 
 Osobní nastaveníOsobní nastavení   Soukromé zprávySoukromé zprávy   PřihlášeníPřihlášení 

Význam vojenského soudnictví

 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra -> Soudy a soudnictví v ČR
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  

Jste pro obnovu systému vojenského soudnictví?
Rozhodně ano.
100%
 100%  [ 2 ]
Ano.
0%
 0%  [ 0 ]
Ne.
0%
 0%  [ 0 ]
Rozhodně ne.
0%
 0%  [ 0 ]
Celkem hlasů : 2

Autor Zpráva
Magistr
Šéfmoderátor


Registrace: 2.2. 2008
Příspěvky: 38
Bydliště: Moravské markrabství

PříspěvekZaslal: 14.02. 2008 11:02    Předmět: Význam vojenského soudnictví Citovat

Skoro neustále, když se někde před "civilním" soudem projednává trestná činnost příslušníků ozbrojených složek, tak nastávají komplikace!
Není divu, když v porevolučním kvasu devadesátých let nějaký chytrák přeložil do angličtiny "vojenský soud" jako "field court" místo správného "military court"!!!!! Twisted Evil
To bylo u mezinárodních institucí ochránců lidských práv pozdvižení! Shocked Jak je to možné, oni mají v tom komunistickém Československu i vojenské polní soudy?! No to se musí okamžitě zrušit!!! A tak se i stalo. Evil or Very Mad Na rozdíl od civilizovaných zemí v Evropě a také například Slovenska, které po rozdělení vojenské soudnictví ponechalo ve svém právním systému, naše slavná Česká republika je dodnes bez vojenského soudnictví!!! Neuvěřitelné! Rolling Eyes
A tak se můžeme dočítat o absurdních rozhodnutích soudců a soudkyň v případech trestné činnosti příslušníků ozbrojených složek. Jako například zde: http://www.novinky.cz/clanek/133138-soudy-se-neshodly-na-potrestani-spiciho-bachare.html
Není divu, vždyť jak může člověk neznalý problematiky organizace, struktury, denního života v jednotlivých ozbrojených sborech a silách, rozhodovat objektivně a posuzovat jednotlivé prohřešky jejich příslušníků?
Těžko, ne-li vůbec!! Kdyby to nebylo vážné, bylo by to nejspíše k smíchu, že mnoho z našich "rychlokvašných" soudců a soudkyň, není schopno se adekvátně rozhodovat.
A tak se v budoucnu můžeme těšit na neuvěřitelná rozhodnutí soudů, které budou i v budoucnu řešit trestnou činnost vojáků, policistů, celníků, bachařů.
Jsem znechucen a trvám na tom, že zrušení vojenských soudů a prokuratur byl jeden z mnoha omylů po Vítězném listopadu 1989!!!
_________________
Slovo je silnější, než zbraň!
http://www.moravistika.cz
http://mystery.presscont.eu
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit uživatelovy WWW stránky
Magistr
Šéfmoderátor


Registrace: 2.2. 2008
Příspěvky: 38
Bydliště: Moravské markrabství

PříspěvekZaslal: 20.02. 2008 19:31    Předmět: Historie vojenské justice u nás Citovat

Krátce po vytvoření čs. armády byly původní rakousko-uherské justiční orgány nahrazeny novými. Dnem 1.1.1919 tak byl vytvořen systém soudních orgánů představovaných sítí brigádních a divizních soudů zastřešených nejvyšším vojenským soudem. Jako orgány žaloby současně vznikly generální vojenský prokurátor, vojenští prokurátoři pro obvody divizních soudů a funkcionáři vojenského prokurátora pro obvody brigádních soudů. Územní působnost justičních orgánů byla vymezena obvody krajských soudů (v českých zemích) nebo žup (na Slovensku a Podkarpatské Rusi), které značně přesahovaly územní obvody jednotlivých divizí. Brigádní soudy příslušely pro rozhodování o přestupcích a přečinech s výměrou trestu do šesti měsíců. Divizní soudy rozhodovaly o odvoláních z rozsudků brigádních soudů a v první instanci soudily přečiny a zločiny s výměrou vyšší něž šest měsíců. nejvyšší vojenský soud rozhodoval o opravných prostředcích k rozsudkům divizních soudů. Vojenští prokurátoři nařizovali stíhání pro trestné činy a vystupovali jako veřejní žalobci. Generální vojenský prokurátor zastupoval u nejvyššího vojenského soudu opravné prostředky podané vojenskými prokurátory. Součástí justičních orgánů byly i vojenské trestnice a vojenské věznice. Ve vojenské trestnici byly odpykávány tresty vězení delší než jeden rok, ve vojenských věznicích kratší tresty a vyšetřovací i prozatímní vazby.

Divizní soudy společně s vojenskými prokurátory se nacházely v Praze, Plzni, Terezíně (zrušeny v lednu 1926), Josefově (od května 1926 v Hradci Králové), Brně, Olomouci, Bratislavě, Banské Bystrici, Košicích (od listopadu 1938 Prešově) a Užhorodu (zrušeny v červnu 1933). Brigádní soudy společně s funkcionáři vojenského prokurátora a vojenskými věznicemi sídlili v Praze, Českých Budějovicích (zrušeny 1925), Plzni, Terezíně (zrušeny v říjnu 1938), Liberci (zrušeny v lednu 1921), Hradci Králové, Josefově (zrušeny v prosinci 1922), Vysokém Mýtě (zrušeny v prosinci 1920), Brně, Olomouci, Moravské Ostravě (od ledna 1920 v Opavě, zrušeny v říjnu 1923), Bratislavě, Banské Bystrici, Košicích (od listopadu 1938 v Prešově) a Užhorodu (od listopadu 1938 v Humenném). Vojenské trestnice se nacházely v Plzni (zrušena 1920) a Terezíně. Po vyhlášení samostatnosti Slovenské republiky zanikly dnem 15.3.1939 justiční orgány na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. V českých zemích byly tyto orgány zrušeny v listopadu 1939.

V průběhu válečných operací na Slovensku v roce 1919 vedle stálých mírových justičních orgánů dočasně působilo i šest polních divizních soudů a vojenských zastupitelství, společně s polním soudem a prokurátorem u velitelství legionářského armádního sboru z Itálie v Uherském Hradišti.

V době branné pohotovosti státu v roce 1938 byl podle zákona o vojenském polním trestním řízení čís. 115/1937 Sb. dnem 26. září vytvořen systém nižších, vyšších a vrchních polních soudů a prokuratur. Nižší polní soudy a prokuratury působily u velitelství hraničních oblastí a divizí (mimo rychlé divize), vyšší polní soudy a prokuratury poté u velitelství hraničních pásem, sborů a armád, zatímco vrchní polní soud a prokurátor svoji činnost vyvíjely u Hlavního velitelství. Tyto orgány zanikly postupně v průběhu demobilizace.

V československé armády působící v zahraničí v letech 2. světové války se postupně rovněž vytvořily odpovídající justiční orgány. Ve Francii bylo čs. vojenské soudnictví řízeno 1. oddělením II. odboru Čs. vojenské správy působící u Čs. národního výboru. U 1. čs. divize tak dnem 1.4.1940 vznikl vojenský soud, který soudil všechny provinění čs. vojenských osob, s výjimkou zločinů proti vnitřní a vnější bezpečnosti Francie. Odvolací instancí pro tento soud ale byl francouzský kasační vojenský soud, kterému se předkládaly opravné prostředky. Tresty uložené vojenským soudem byly vykonávány ve francouzských trestních zařízeních.

Po porážce Francie a evakuaci čs. vojenských jednotek do Velké Británie byl dekretem prezidenta republiky z 26.10.1940 o čs. polních soudech zřízen polní soud I. stolice u velitelství čs. brigády a vrchní polní soud při MNO. Polní soud I. stolice vykonával pravomoci nižšího a vyššího polního soudu vzhledem ke všem čs. vojenským osobám ve Velké Británii a byl příslušný pro všechny trestné činny, pokud si jejich stíhání nevyhradily vojenské soudy Spojeného království. Po odchodu čs. brigády do Francie v září 1944 vznikl polní soud I. stolice u Náhradního tělesa, který vyřizoval trestní záležitosti vojenských osob nepodléhajících velitelství brigády. Vrchní vojenský soud zastával funkci odvolacího soudu a rozhodoval o stížnostech proti rozhodnutím polních soudů I. stolice. U polních soudů byly rovněž zřízeny úřady vojenských prokurátorů a to u polního soudu I. stolice čs. brigády úřad polního prokurátora a u vrchního polního soudu úřad vrchního polního prokurátora. Po výkon trestu odnětí svobody byla v průběhu roku 1941 zřízena vojenská věznice polního soudu I. stolice čs. brigády. Nejprve sídlila v Coatdyke u Glasgowa, od prosince 1942 v Dundee.

Pro čs. vojenské jednotky na Středním východě byl zřízen polní soud I. stolice dnem 29.12.1941 u velitelství čs. vojenských jednotek na Středním východě. Vlastní činnost soud zahájil v únoru 1942 a působil až do 13.8.1943, kdy byl zrušen. Jeho úlohu vůči čs. vojenským osobám v této oblasti následně zastával polní soud I. stolice u čs. brigády ve Velké Británii. Polní soud I. stolice vznikl rovněž u čs. vojenských jednotek v SSSR dnem 19.9.1942. U obou soudů zároveň vznikly úřady polních prokurátorů. Úlohu odvolacího soudu pro čs. vojenské jednotky na Středním východě do srpna 1943 zastával vrchní polní soud při MNO v Londýně, stejně tak i pro čs. vojenské jednotky v SSSR do 20.4.1944. Poté byl v SSSR zřízen vrchní polní soud, společně s úřadem vrchního polního prokurátora, které měly stejné úlohy jako obdobné orgány na území Velké Británie.

Po ukončení osvobozování Československa a opětném vytvoření čs. armády vznikly v červnu 1945 vzhledem k přetrvávající branné pohotovosti státu tzv. polní soudy, u nich působili polní prokurátoři. Uvedené orgány svoji činnost vykonávaly většinou u velitelství sborů a sídlily v Praze, Plzni, Hradci Králové, Táboře, Brně, Olomouci, Bratislavě, Banské Bystrici a Košicích. Zmíněné orgány doplňoval nejvyšší vojenský soud a generální vojenský prokurátor. Polní soudy zanikly dnem 31.12.1945, kdy byla ukončena branná pohotovost státu. Podle dekretu presidenta republiky čís. 119 ze dne 27.10.1945 v jejich sídlech dnem 1.1.1946 zahájily činnost mírové vojenské justiční úřady. Jednalo se vojenské soudy I. stolice, které dočasně nahrazovaly původní brigádní a divisní soudy. Při vojenských soudech I. stolice působili vojenští prokurátoři. Současně v sídle vojenských soudů I. stolice vznikly vojenské věznice a dále v Mírově vznikla vojenská trestnice.

Protože se přijatá úprava neosvědčila rozhodlo MNO nahradit přechodnou úpravu vojenského trestního řádu novým uspořádáním. Z tohoto důvodu bylo navrženo opětné zřízení tří druhů vojenských soudů, ovšem jinak organisovaných. Nižší vojenské soudy měly rozšířenou věcnou příslušností a naopak vyšší vojenské soudy se zřídily pouze tři, v každé zemi jeden. Hierarchii vojenských soudů nadále tvořily krajské vojenské soudy, vrchní vojenské soudy a nejvyšší vojenský soud. Krajským vojenským soudům náležela pravomoc konat řízení a rozhodovat o všech přečinech a přestupcích, na které bylo podle zákona uloženo nejvýše šestiměsíční vězení a dále o všech jiných trestných činech, na které byl v zákoně uložen trest na svobodě do pěti let. Vrchní vojenské soudy následně rozhodovaly o všech ostatních trestných činech a zároveň o odvoláních proti rozsudkům krajských vojenských soudů. Nejvyšší vojenský soud rozhodoval o zmatečních stížnostech a o odvoláních k rozsudkům vrchních vojenských soudů.

Nová organizace vojenských soudů vstoupila v platnost dnem 1.1.1948. Na základě příslušného rozkazu prezidenta republiky byly dnem 31.12.1947 zrušeny vojenské soudy I. stolice, přičemž místo nich dnem 1.1.1948 vznikly vrchní vojenské soudy v Praze, Brně, Bratislavě a krajské vojenské soudy v Praze, Plzni, Hradci Králové, Táboře, Litoměřicích, Brně, Olomouci, Opavě (do listopadu 1948), Bratislavě, Banské Bystrici (do července 1949), Košicích a Popradu (do listopadu 1948). V sídlech vrchních vojenských soudů byli vrchní vojenští prokurátoři a v sídlech krajských vojenských soudů vojenští prokurátoři. U každého krajského vojenského soudu působila vojenská věznice. Dnem 1.7.1949 byla zřízena vojenská trestnice v Opavě, která nahradila zrušenou vojenskou trestnici v Mírově. V době od 1.11.1948 do 1.7.1949 působily krajské vojenské soudy a vojenští prokurátoři rovněž v Karlových Varech a Písku.

Uvedená právní úprava platila do 31.7.1950. Dnem 1.8.1950 byla zavedeno nová soustava vojenských soudů, která kopírovala uspořádání vyšších velitelství. Z vrchních vojenských soudů se staly vyšší vojenské soudy působící u velitelství oblastí (zůstaly v Praze, Brně a Bratislavě) a krajské vojenské soudy byly nahrazeny nižšími vojenskými soudy (působily u divizních velitelství), které sídlily v Praze, Hradci Králové, Litoměřicích, Plzni, Karlových Varech, Písku, Českých Budějovicích, Brně, Olomouci, Bratislavě a Košicích. V sídlech vyšších vojenských soudů byli vyšší vojenští prokurátoři a v sídlech nižších vojenských soudů nižší vojenští prokurátoři. U každého nižšího vojenského soudu působila vojenská věznice.

Vzhledem k provedení zásadní reorganizace čs. armády na sklonku roku 1950 změnila i soustava justičních orgánů. Dnem 31.12.1950 byly zrušeny vyšší vojenské soudy v Brně a Bratislavě a nižší vojenské soudy v Hradci Králové a Litoměřicích. K 1.1.1951 byl zřízen vyšší vojenský soud v Trenčíně (působil u nově konstituovaného velitelství 2. vojenského okruhu) a stávající systém nižších vojenských soudů doplnily nižší vojenské soudy v Lounech, Mladé Boleslavi, Táboře, Kutné Hoře, Kroměříži a Opavě. Vyššímu vojenského soudu Praha (působil u nově konstituovaného velitelství 1. vojenského okruhu) byly podřízeny nižší vojenské soudy Praha, Louny, Plzeň, Karlovy Vary, Písek (od srpna 1951 Horažďovice), České Budějovice, Tábor, Mladá Boleslav a Kutná Hora. Vyššímu vojenského soudu Trenčín byly podřízeny nižší vojenské soudy Brno, Olomouc, Kroměříž, Opava, Bratislava a Košice. Dnem 31.3.1952 byly zrušeny nižší vojenské soudy a nižší vojenské prokuratury v Lounech, Kutné Hoře, Karlových Varech, Horažďovicích, Táboře, Českých Budějovicích, Kroměříži a Opavě, přičemž k 1.4.1952 místo nich vznikly nižší vojenské soudy a nižší vojenské prokuratury v Litoměřicích, Pardubicích, Ostravě a Žilině (později Trnava). V roce 1952 zanikly i stávající vojenské věznice u nižších vojenských soudů a vojenská trestnice v Opavě.

Na základě ústavního zákona čís. 64/1952 Sb. byl zrušen dosavadní nejvyšší vojenský soud a nahradilo jej vojenské kolegium nejvyššího soudu. V čele vojenského kolegia stál předseda – náměstek předsedy nejvyššího soudu. Rovněž tak zanikla funkce generálního vojenského prokurátora a jeho povinnosti převzal hlavní vojenský prokurátor – náměstek generálního prokurátora, který řídil činnost hlavní vojenské prokuratury.

Jestliže až do roku 1955 byla organizace vojenské justice přizpůsobena organizaci vojsk a u většiny vševojskových divizí působil příslušný vojenský soud a prokurátor, byl tento systém opuštěn a od 1.11.1955 nahrazen novým systémem, spočívajícím ve vymezení příslušných územních obvodů, zahrnujících jeden až dva kraje. V návaznosti na provedenou změnu působnosti byly všechny nižší vojenské soudy a prokuratury přejmenovány na vojenské obvodové soudy a prokuratury. Kromě toho byly učiněny dílčí změny v soustavě justičních orgánů a zanikly nižší vojenské soudy a prokuratury v Mladé Boleslavi a Trnavě, přičemž nově vznikly vojenské obvodové soudy a prokuratury v Českých Budějovicích, Karlových Varech a Banské Bystrici.

Další reorganizace vojenských justičních orgánů opětně navazovala na zásadní změnu ve složení čs. armády, která byla dána zrušením velitelství 1. vojenského okruhu a vytvořením velitelství 1. a 4. armády dnem 15.7.1958. Stávající uspořádání vojenských soudů a prokuratur bylo dnem 31.12.1958 zrušeno a místo toho k 1.1.1959 vznikl vyšší vojenský soud v Praze a jemu podřízené vojenské obvodové soudy v Praze, Plzni, Karlových Varech, Litoměřicích a Mladé, vyšší vojenský soud v Táboře a jemu podřízené vojenské obvodové soudy v Českých Budějovicích, Pardubicích, Písku a Sušicích, společně s vyšším vojenským soudem v Trenčíně a jemu podřízenými vojenskými obvodovými soudy v Olomouci, Brně, Bratislavě a Košicích. V sídlech vyšších a obvodových vojenských soudů působily vyšší a obvodové vojenské prokuratury. Fakticky tak v rámci reorganizace dnem 31.12.1958 zanikly nižší vojenský soud a prokuratura v Ostravě, zatímco nově svoji činnost k 1.1.1959 zahájily vyšší vojenský soud a prokuratura v Táboře a vojenské obvodový soud a prokuratura v Písku, Mladé a Sušici.

Dnem 30.9.1960 byly zrušeny vyšší vojenský soud v Praze a nižší vojenský soud v Košicích, přičemž k 1.10.1960 vznikly vyšší vojenský soud v Příbrami a nižší vojenský soud v Prešově, což bylo spojeno s redislokací velitelství 1. armády z Prahy do Příbrami a velitelství 18. motostřelecké divize z Košic do Prešova. Dále pro PVOS a letectvo vznikly vyšší vojenský soud v Praze a vojenské obvodové soudy v Praze a Brně, což pramenilo z vytvoření 7. armády PVOS a letectva ke stejnému datu.

K 1.9.1961 zahájily svoji činnost vyšší vojenský soud v Hradci Králové a vojenský obvodový soud v Čáslavi, což bylo dáno vyčleněním letectva ze složení 7. armády a vytvořením 1. samostatného smíšeného leteckého sboru, reorganizovaného 1.5.1962 na 10. leteckou armádu. Stávající vojenské obvodové soudy v Praze a Brně působící pro pozemní vojsko byly přejmenovány na vojenský obvodový soud 1 Praha a vojenský obvodový soud 1 Brno, zatímco vojenské obvodové soudy v Praze a Brně působící pro PVOS byly přejmenovány na vojenský obvodový soud 2 Praha s působností pro 3. sbor PVOS a vojenský obvodový soud 2 Brno s působností pro 2. sbor PVOS.

Od 1.9.1965 byl převeden vojenský obvodový soud Sušice do podřízenosti vyššího vojenského soudu v Příbrami a vojenský obvodový soud 1 Brno do podřízenosti vyššího vojenského soudu v Táboře, protože 2. motostřelecká divize byla předána od velitelství 4. armády do podřízenosti velitelství 1. armády a 2. motostřelecká divize od velitelství Východního vojenského okruhu do podřízenosti velitelství 4. armády.

Dnem 31.1.1966 bylo stávající uspořádání vojenských justičních orgánů zrušeno, přičemž zanikly vojenské obvodové soudy v Karlových Varech, Mladé, Pardubicích, Písku, Sušicích a specializované soudy pro PVOS (tj. vyšší vojenský soud v Praze, vojenský obvodový soud 2 Praha, vojenský obvodový soud 2 Brno) a letectvo (tj. vyšší vojenský soud v Hradci Králové a vojenský obvodový soud v Čáslavi). Místo toho k 1.2.1966 vzniklo uspořádání nové, které zahrnovalo vyšší vojenský soud v Příbrami a jemu podřízené vojenské obvodové soudy v Praze, Plzni a Litoměřicích, vyšší vojenský soud v Táboře a jemu podřízené vojenské obvodové soudy v Českých Budějovicích, Hradci Králové (vytvořen nově) a Brně, společně s vyšším vojenským soudem v Trenčíně a jemu podřízenými vojenskými obvodovými soudy v Olomouci, Bratislavě a Prešově. V sídlech vyšších a obvodových vojenských soudů působily vyšší a obvodové vojenské prokuratury.

Další změny následovaly 1.1.1970, když byl vojenský obvodový soud v Olomouci podřízen vyššímu vojenského soudu v Táboře a zároveň vznikl vojenský obvodový soud v Banské Bystrici, podřízený vyššímu vojenského soudu v Trenčíně.

Po zrušení velitelství 1. armády v Příbrami a velitelství 4. armády v Písku, reorganizaci velitelství Západního vojenského okruhu na Vojenské velitelství ZÁPAD a velitelství Východního vojenského okruhu na Vojenské velitelství VÝCHOD, vytvoření Vojenského velitelství STŘED v Olomouci, zanikly dnem 30.4.1992 vyšší vojenský soud a vyšší vojenská prokuratura v Příbrami a k 1.5.1992 se vytvořily vyšší vojenský soud a vyšší vojenská prokuratura v Olomouci, které do své podřízenosti převzaly vojenské obvodové soudy a vojenské obvodové prokuratury v Brně, Olomouci a Hradci Králové. Vyšší vojenský soud a vyšší vojenská prokuratura v Táboře do své podřízenosti převzaly vojenské obvodové soudy a vojenské obvodové prokuratury v Praze, Plzni a Litoměřicích, přičemž si ponechal vojenský obvodový soud a prokuraturu v Českých Budějovicích, zatímco v podřízenosti vyššího vojenského soudu a vyšší vojenské prokuratury v Trenčíně zůstaly vojenské obvodové soudy a vojenské obvodové prokuratury v Bratislavě, Banské Bystrici a Prešově.

Vojenské soudní orgány (na základě zákona čís. 436/1993 Sb.) a vojenská prokuratura (na základě zákona čís. 283/1993 Sb.) zanikly dnem 31.12.1993.

Zdroj: www.vojenstvi.cz
_________________
Slovo je silnější, než zbraň!
http://www.moravistika.cz
http://mystery.presscont.eu
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit uživatelovy WWW stránky
Vojenský prokurátor v.v.
Anonymní





PříspěvekZaslal: 20.03. 2008 13:20    Předmět: Ostuda našeho soudnictví Citovat

Jsem bývalý vojenský prokurátor. Dlouhá léta jsem sloužil na jedné obvodové vojenské prokuratuře. Mohu jen plně souhlasit s názorem, že zrušení vojenského soudnictví byl nepředložený a neomluvitelný čin nové vládní garnitury po listopadu 1989!!!
Tehdejší poslanečtí analfabeti ze všech politických stran udělali něco, co nemá v historii každého vyspělého státu obdoby! Zrušením vojenských soudů a prokuratur dali tehdejší "zákonodárci" volný průchod zvýšení trestné činnosti příslušníků ozbrojených sil a sborů! S následky takového diletantského rozhodnutí se naše společnost potýká dodnes.
Proč se tak nestalo po rozdělení Československa na Slovensku? Pravděpodobně tenkrát měli a dodnes mají Slováci více rozumu, než my! Uvědomili si totiž, že zrušením vojenské justice může nastat neuvěřitelný chaos v řešení vojenských trestných činů, ale i trestných činů příslušníků ozbrojených sil a sborů. A to se v samostatném Česku plně potvrdilo měrou vrchovatou!
Mnoho mých kolegů prokurátorů i soudců bylo doslova přinuceno - polistopadovou politickou garniturou - odejít z justice do advokacie a do soukromého sektoru! Byli - až na výjimky - pro nové mocné jednoduše nepohodlní!!!
Při současném stavu české justice proto není divu, že vzkvétá nejzávažnější trestná činnost příslušníků ozbrojených sil a sborů! Proč? Odpověď je velice jednoduchá. Drtivá většina (prakticky všichni) současní státní zástupci a soudci etablovaní v naší justici nemají absolutní přehled a znalosti, natož zkušenosti, o specifických zvláštnostech fungování ozbrojených složek státu!!! Proto nemohou a ani nemůžou důsledně a odpovědně řešit protizákonné jednání jejich příslušníků!
Setkáváme se tak s neuvěřitelnými postupy státních zástupců a mnohdy těžko popisovatelnými a pochopitelnými rozhodnutími soudců v trestních věcech vojáků, policistů, celníků, bachařů...
Proto trvám na svém názoru a přesvědčení, že likvidace vojenského soudnictví v České republice byla brutálním trestným činem spáchaným tehdejší politickou mocí na všech slušných a bezúhoných občanech naší země! A za to by měli všichni - kdož se na tom tenkrát podíleli - nést odpovědnost! Nejenom politickou, ale možná i trestní.
Návrat nahoru
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra -> Soudy a soudnictví v ČR Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejít na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group





UPOZORNĚNÍ! - Veškerý obsah podléhá autorskému zákonu a jakékoliv jeho další šíření je bez písemného souhlasu redakce zakázáno!
© PRESSCONT NEWS - Czech Internet Agency. 2001-2017 © Copyright PRESSCONT®. All rights reserved!

You can syndicate our news using the following files: rss-091.xml, rss-092.xml, rss-20.xml or atom.xml.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE CMS. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.11 sekund
Theme Re-edited by BLASSENweb